GERZON

Hledá se Bůh - mrtvý nebo živý

Inspirace
Caverka: V pekle je to fajn
Pieter: Jistota příběhu

Motto

MÍSTA

Peklo (Pekelná unie) - místo trestu věčného zatracení
Ráj - místo trestu věčné spásy
Svět - místo trestu žít
Říše mrtvých - země bez návratu a trestu za řekou Styx
Podsvětí - společný název pro Očistec, Peklo a Říši mrtvých

Pekelná unie

Inferno, v němž zločinci a bezbožníci trpí nevýslovná muka
Helal, podsvětní ohnivé moře
Džahannam, v němž hoří oheň 70krát žhavější než pozemský

a Očistec, místo pod střídavou správou jednotlivých států Pekelné unie, kde živoří duše zemřelých.


OSOBY A OBSAZENÍ

Panovníci států Pekelné unie
Vznešený pán Baal-Sebub, velkokníže v Infernu
Lucifer, Světlonoš na nízkostech, vládce země Helal
Jejich Veškerenstva Iblís a Šejtán, šejchové ohňové země Džahannam

Šéfové dezinformačních služeb států Pekelné unie
kníže Satan, pán z Pýchy a Nadutosti, kancléř FBI (Falsifiers of Baal-Sebub's Inferno)
prof. Mefistoteles, ředitel HCHC (Helal Chaos Centrum)
ajašejtán Usáma bin Astorah, vládce lží a tajné organizace DAO (Džahannam's Al Obejdá)

Zástupci Nebes - archandělé
Michael, představený Cherubů, strážců Ráje
Gabriel, arciregenschori pěvců a trubačů Svatého Kůru Putti
Rafael, arciopat řádu Serafů, hlasatelů a obránců Svatyně
Uriel, velkopřevor řádu Ochránců Trůnu

Vypravěč

HLEDÁ SE BŮH - MRTVÝ NEBO ŽIVÝ

Ta vrata neměla chybu, kovář si dal záležet, aby mezi nimi a futrem nebyla ani škvíra. Jo, být to jeden z těch moderních výkovků, strčíš semhle páčidlo, praštíš do něj kladivem, a za chvíli jsi uvnitř. Tohle však byla poctivá pekelná prácička, budu muset počkat, až tudy bude někdo procházet.

***

Vznešený pán Baal-Sebub, velkokníže v Infernu se rozhodl - chvilku si oddychne. Upřímně řečeno, většinu chvilek nedělal nic jiného.

Satan, celým jménem kníže Satan, pán z Pýchy a Nadutosti, pomlouvač před Božím soudem a protivník Boží, ředitel FBI (Falsification Bureau of Inferno) to věděl. Od toho byl šéfem největší dezinformační služby v Podsvětí, aby věděl. Ale teď nevěděl - má Baal-Sebuba probudit a říci mu to?

***

Jejich Veškerenstva Iblís a Šejtán, šejchové ohňové země Džahannam právě končili s 36. milostným aktem toho dne. Ajašejtán Usáma bin Astorah, vládce lží a tajné organizace Al Obejdá, se rozhodl je vyrušit dříve, než začnou s číslem 37.

***

Lucifer, Světlonoš na nízkostech, vládce ohnivého moře Helal, se zamyšleně podíval na prof. Mefistotela, ředitele Chaos centra:
"Myslíte to vážně, profesore? Jak se na TOHLE mohlo zapomenout?"

***

"Před 372 lety jsme přešli na Mukosoft Winfire a ...," blekotal Satan. Baal-Sebub se ve vzpomínce na tu dobu zamračil. V Infernu tehdy nic nefungovalo jak mělo, pod kotli hořel studený oheň, tedy pokud vůbec hořel, delikventi vylézali z kotlů, shlukovali se a hlučeli a trvalo 30 let než nový software pořádně odladili.
"No a," dal najevo, že si na tu nešťastnou dobu vzpomíná, "jak to spolu souvisí?"
"Došlo tehdy k neplánovaným únikům, tedy lépe řečeno ke ztrátám informací, Výsosti. Kolegové Bélial a Byleth dnes sjížděli kontrolní program 666 a jen proto na to přišli".
K Satanově úlevě se Baal-Sebub nerozlítil, ale zareagoval věcně:
"Kolik máme času?", zeptal se Satana.

***

"Cože, jenom jeden den?", zařval Lucifer a po 1587. zalitoval, že Gilla Batese, šéfa Mukosoftu, nechal hodit do ohnivé propasti Tartaros už před 350 lety, "jak je možné, že Peklo zapomělo na tak významné datum, na den VELKÉHO ZATRACENÍ??? Za to někoho zavřu do zákristie aspoň na 300 let!!!"

Luciper náhle zmlknul, to když si uvědomil, že za pouhý den už budou asi všichni čerti, včetně zmiňovaného provinilce, čistit Hádovy záchody. A to bez ohledu na hodnost, kterou zastávali v Pekle.

Mefistoteles už nepřipomínal učence, ale ledva dvěstěleté čerťátko, jak se pod Luciferovým křikem choulil. Brzy poznal, že právem, neboť Lucifer začal opět řádit a řádil dál jako ďábel.

***

"Co se dá podniknout za tak krátkou dobu, Usámo?", otázala se Šejtán, které to jako vždy zapálovalo třicetkrát rychleji než Iblísovi, který byl spíš na výdrž.
"Téměř všechno nebo téměř nic, má paní", uklonil se Astorah a zmizel.
"Zase ty efekty", procedil znechuceně Iblís a položil své ženě ruku do jejího takřka andělského klína. Ta ho však tentokrát nevyslyšela, pozvedla jeho ruku k ústům a zakousla se do ní až do krve. Iblís zařval a koněčně mu došlo, o čem šla řeč.

***

Byl to Racecotena, skřítek způsobující svědění, který prošel zadní pekelnou branou a pelášil na Svět někomu zasvědit. Veřeje se pomalu zavíraly, vystoupil jsem ze svého úkrytu a tiše prosákl do Inferna, největšího státu Pekelné unie.

***

Slavná kniha Danielova obsahuje řadu proroctví, která se týkají čtyř světových říší (Ráje, Pekla, Světa a Říše mrtvých). V Podsvětí jsou tato proroctví zákonem:

Proroctví o Zatracení
Všechny Pekelné síly se jednou za 666 let, šestého dne šestého měsíce, když nastane den Zatracení, utkají o to, kdo na dalších 666 let ovládne Očistec. V boji jsou povoleny všechny prostředky. O vítězi rozhodne vždy v šest hodin ráno Vševědoucí. Vítězi připadnou všechny duše nastřádané v Očistci a vznikne mu povinnost se následujícíh 666 o Očistec starat.

Proroctví o Velkém Zatracení
Každý 666. den Zatracení je dnem Velkého Zatracení, ve kterém budou vedle duší z Očistce zatraceni i ďáblové, kteří budou přeneseni do Říše mrtvých. Zachránit je může, jen když toho dne usedne jeden z nich na Boží Trůn. Ten se pak stane prvním mezi svými.

***

"Co o tom všem vlastně víme, kancléři?", zeptal se Baal-Sebub Satana.
"Vlastně ne mnoho, sire. Už pětkrát prý nastalo Velké Zatracení a pětkrát zmizeli všichni ďáblové za řekou Styx v Říši mrtvých. Už pětkrát se muselo Peklo obnovovat, vstávat z ničeho, i když ..."
"Co, i když!?"
"Posledně se nám prý téměř podařilo Boží Trůn dobýt. Chybělo prý jen 10 minut. Prorazili jsme cheruby, strážce Ráje hned na počátku dne Velkého Zatracení prudkým útokem, pak Rafaelovy Serafíny, obránce svatyně, jsme zdolali pouhou početní převahou, a pak z obránců Trůnu jsme také udělali padlé anděly. Trůn již obklopovali jen Gabrielovi Putti, víte, pane, takoví ti prdelatí andělíčci, když zakokrhal kohout... I když, sire, s ohledem na to, že všichni ďáblové zmizeli v Říši mrtvých, nemáme žádné svědky, jsou to jen dohady a pověsti".
"No, zas taková škoda to není, Satane, kdyby tehdy vyhrálo Peklo, seděli by tu dnes jiní," řekl pragmaticky Baal-Sebub, "už jsi vymyslel, jak na to půjdeme letos?"

***

"Tfuj tajksl, zase ty triky", odplivl si Mefistoteles přes rameno, "to nemůžeš, Usámo, přiletět oknem jako každý normální čert?"
"Když já ten trik s čepičkou neviditelnosti tak miluju", prohlásil bin Astorah, "asi tušíš, proč jsem tady".
"Určitě, a rovnou ti říkám, že to nepůjde. Lucifer zuří jako tehdy, když ho Michael svrhl s nebe, pamatuješ? Nic ho nedonutí, aby se spojil s Belzebubem nebo s tvými šejchy. Radši nechá Peklo zase zaniknout. Ještě nestrávil HellGolanské výšiny!", řekl Mefisloteles a vrhl na Usámu vzteklý pohled, aby bylo vidět, že on také ještě ne.

Usáma bin Astorah přikývl, že rozumí. Ani se Luciferovi nedivil. HellGolandské výšiny byly věčným jablkem sváru mezi Helalem a Džahannamem. Uprostřed nich se nachází ohnivá rokle Tartaros, zdroj nejkvalitnějších strategických surovin, neboť do ní odcházejí duše obětí a obětovaných lidí. A po poslední arbitráži, vedené před zástupci smíšené komise, které předsedali archanděl Uriel a velkokníže Baal-Sebub, musel Helal výšiny vrátit Džahannamu, na kterém je předtím dobyl za pomoci padlých andělů ze Sheolu.

"Jak ho znám," ozval se znovu Mefistoteles,"vychladne, až bude pozdě. Jak se říká, pozdě honit Bacha. Zaleť zatím za Satanem, s tím se dohodneš spíš!"

***

Snažím se být nenápadný a pomalu procházím Peklem. V Infernu jsem nenašel, co hledám, přešel jsem hranice Helalu a hledám dál.

***

"To je taková novinka, Usámo, technická. Sestrojil ji člověk jménem Roentgen. Nechal jsem si ji tu nainstalovat proti nezvaným neviditelným návštěvníkům. Celkem nic to nedělá, jen tě to pořádně prozáří a asi půl hodinky nebudeš nic vidět. Sedni si tady", vzal Satan otřeseného bin Astoraha za ruku, do kapsy mu zastrčil na zem spadlou čepičku neviditelnosti a usadil ho do houpacího křesla u velkého krbu ve své pracovně, "a pozorně poslouchej!"

Z krbové římsy vzal jeden z mnoha pohrabáčů, které tak rád používal v těch kratičkých chvilkách, které měl uprostřed práce na rozptýlení a nepřítomně se na něj usmál. Nechat přivést nějakou hezkou křesťanskou dušičku, rozpálit v krbu do běla pár pohrabáčů a přikládat a přikládat a přikládat. Satan si snění rychle zakázal, na to dnes není čas, prohrábl pohrabáčem oheň v krbu a řekl:

"Letos nemáme šanci, Usámo. Nebe na rozdíl od nás nezapomělo. Michael těžce obrnil vnější hranice Ráje, všude rozestavil zbraně hromadného ničení. Trouby z Jericha, plamenné meče, Káči, boží mlýny, česnek, padlí, panenské blány a tak. Jeden z našich špehů dokonce viděl Bibli kralickou!" Satanovi při té představě vypadl pohrabáč a Usáma tiše zaúpěl.

"A to není všechno", pokračoval Satan, "nemáme ani čím se tam nahoru dostat. Jákobovu žebříku ulámali šprušle, semena těch velikých fazolí, co rostou až do nebe, spálili, létající koberce poslali do čistírny a všem košťatům namontovali už v zimě tlakovou pojistku. Vzlétnou nanejvýš do 100 metrů a pak spadnou! Ptáka Ohniváka dali do klece s ptákem Nohem a ten se od něj nehne ani na krok, víš přece, že je teplej. A draky drakonicky vyhubili, zbyl jen jeden exemplář a ten zrovna svléká kůži."

Satan rozčileně zvedl pohrabáč a znovu jím zaútočil do krbu.

"Máme jedinou šanci, Usámo! Zradu! Někdo z těch nahoře musí zradit!"

***

Konečně jsem ho našel, na jednom bazáru v Džahannamu. Kupec, starý džin Fizz, ani moc nesmlouval, prodal mi ho za pár alumiňáků s vyraženými znaky "10" a "20". Schovávám svou vzácnost do kapsáře a vydávám se na zpáteční cestu. Kdo si všimne starého poutníka ...

***

Ani superkritická situace ohrožující samu podstatu Pekla nedonutila jeho vládce, aby se sešli a dohodli společnou strategii. Belzebub se rozhodl pro roli zneuznaného filozofa, který stoicky přihlíží zkáze svého panství a sebe sama, zavřel se ve své komnatě a fetoval v čím dál tím větších dávkách PP (pekelný perník, směs ambrosie a many nebeské). Lucifer řádil a vyléval si svou frustraci drastickými a sadistickými tresty, které ukládal svým podaným. A asi uhodnete, co dělali padlá andělka Šajtán a její ďábelský manžel Iblís, že, netřeba vás zatěžovat podrobnostmi.

Zato jejich šedé eminence, šéfové tajných dezinformačních služeb, Satan, Mefistoteles a Usáma bin Astorah, se ještě jednou sešli, aby společně ukuli poslední plán černé zrady. To však také selhalo, neboť žádný z nich se neodhodlal prozradit ostatním své těžce získané a těžce placené konfidenty v báni nebeské, což bylo nutnou podmínkou toho, aby se aspoň jeden z nich dokázal zradou dostat do blízkosti Trůnu. Každý z nich si až do poslední chvíle představoval, že to bude právě on, kdo o ostatních vytáhne potřebné informace, proplíží se k Trůnu a usedne na něj. A potom bude prvním mezi svými ...

A pak, doslova deset minut před koncem, pochopili, že měli spolupracovat, ale to už bylo pozdě!

***

Ven jsem se dostal snadno, neboť zadní pekelná brána má zevnitř kliku. Čerti tudy pořád vycházejí na Svět, takže ani já jsem nikomu nestál za pozornost.

Ze Světa do nebes je to jen krůček. Konečně jsem mohl zrušit maskování aureoly, která mi pak na hranicích Ráje pomohla projít koridorem zvýšeného zabezpečení. Tady si o ní nedovolí pochybovat.

U vchodu do Svatyně jsem předstoupil před Rafaela a Uriela, šéfy vnitřní ochrany Svatyně a Trůnu, a ohlásil jsem se jim. Prohodili jsme pár slov i zašel jsem pak hlouběji do Svatyně, dál a dál, až do trůnního sálu. Na stůl poblíž trůnu jsem položil svůj kapsář a naposledy promyslel všechny okolnosti. Nemělo to chybu!

Pětkrát již musel Všemohoucí zničit Peklo, protože bylo příliš silné, protože bylo jednotné. Při posledním dnu Velkého Zatracení, před 666*666 lety, dobyly síly pekelné Ráj a obsadily i Svatyni a málem získaly i Trůn. To se již nesmí stát!

Vševědoucnost a Všemohoucnost nepřichází sama od sebe a není to tak, že by se na nich nemuselo stále pracovat! I Vševědoucí se občas poučí, tedy pokud je Vševědoucí. Například podle krásné zásady "rozděl a panuj". Nebo podle Macchiaveliho, který říká, že nejlépe vládnou ti, které nezajímá obecný prospěch, ale jen vlastní osoba a choutky a že vládcům nejlépe slouží ti, kteří slouží především sami sobě.

Na šestý pokus dostal Všemohoucí Peklo do správného stavu - teď je rozdělené, rozhádané a ovládané chamtivci a kariéristy. Teď je vše v nejlepším pořádku. Proč ho ničit a pak ho znovu - 666*666 let - budovat! Mene, mene tekel ufarsim!

Za deset vteřin uplyne čas a nastane Velké Zatracení. Sáhl jsem do kapsáře a vyndal z něj čertíka Zuppida, který mění vše ve smyslové rozkoše, uhladil jsem mu vlásky mezi růžky a posadil jsem ho na svůj Trůn.

***

Nebylo to tak úplně bez zlomyslnosti, která mi stála za to dlouhé putování přes celé Peklo a zpět. Jsem zvědav, jak si s tím Peklo poradí. Že nevíte s čím? Tak ještě jednou - Zuppidu bude teď první mezi svými a mění vše ve smyslové rozkoše - tedy i muka pekelná. Už víte na co jsem zvědavý?